je kolem druhé hodiny odpoledne, sedím pod slunečníkem v restauraci,
kochám se výhledem na jezero Garda a pozoruji okolí. Přichází postarší německý
pár, dlouze přemýšlí který stůl vybrat. Po půlminutě stání mezi čtyřmi různými
stoly a dohadování se zda-li ten či onen ... nakonec muž
usedá a pokyne své o něco mladší ženě s tím, že končí diskuse, toto místo je
zkrátka TOP. (Sám nechávám místo automaticky vybrat své ženě. Ač si to
většina mužů nepřizná, ženy na dobré místo v restauraci či třeba dobré zóny v
bytě mají lepší cit.)
Postarší pár sedí a přichází naše paní servírka, jsme zrovna v nepříliš
turistickém resortu, takže spouští italsky větu, v které oznamuje že má jenom
lehký salát či zvládá připravit italský sendvič
(insalata mista o panini / bruschette). Na konci věty udělá místo tečky
otázku "inglése x tedéski" čímž ledabyle směřuje otázku na hosta,
jehož chce prověřit zda-li ovládá angličtinu či němčinu.
Starší pán spouští rodilou němčinou, ve které paní oznamuje, že by
chtěl přinést menu restaurace. Všem kolem je jasné, že italsky neovládá ani
jedno slovo. Paní opakuje původní větu, nyní pomaleji a s důrazem na slovo "SOLO" (pouze) salata, panini, bruschette...
Pán je viditelně zaskočen, chce utratit za pořádné jídlo, je v
restauraci a servírka mu říká dokola
3pokrmy, na které nemá chuť. Přemýšlí jak zareagovat, otevírá pusu a ....
nechává ji otevřenou. Jeho žena se vkládá do rozhovoru a s důrazným mávnutím
ruky na manžela přebírá konverzaci. S hrdou otázkou "pizza, pasta?" ale
nepochodí. Paní servírka nemá v tuto hodinu náladu mluvit německy, italsky
začne vykládat že kuchyně teď zvládá pouze studené pokrmy, nic náročného a
ukazuje na hodinky s intonací na slova "siesta" a "{kapíši}"?
Oba turisté nyní nechápavě koukají na sebe, v očích se jim značí
stejná myšlenka... "restaurace která nemá jídlo je divná". S hrdinným
"danke, aufwiedrsehen" vstávají a odcházejí. Nyní vypadá zaskočeně
servírka....

